Látkové vs. papírové pleny

Pro někoho jsou při výběru plenek dostatečně silné argumenty ekologické, jiného osloví úspora peněz. Často však rodiče podlehnou argumentu z reklamy, že jednorázové plenky šetří mamince čas a také, že děťátko zůstane suché a neopruzené pouze v papírových plenkách. Jednorázové plenky jsou určitě pohodlnější, pokud ale vezmeme jako základ práci s plenkami okolo 15 minut denně, miminko se přebalit musí tak jako tak, tak následný čas k očistě látkové pleny není o nic vyšší.

Podle materiálů WEN je "ekologická stopa" jednorázové plenky dvakrát větší než stopa plenky látkové. Jiné prameny uvádějí, že při výrobě papírových plen se spotřebuje až desetkrát víc surovin, třikrát víc energie a také se znečistí vzduch víc než při výrobě plenek bavlněných, i když počítáme se spotřebou energie na jejich praní.

Nevýhodou jednorázových plenek je, že obsahují umělé hmoty - propustná polypropylénová folie na "suchou" vrstvu, nepropustná polyetylénová folie na ochranu oblečení, polyakryláty ke zvýšení absorbční schopnosti celulózy. Hmotnost umělých hmot v plence je sice zanedbatelná, přesto se jejich výroba na prostředí také podepíše. Nejvíce však plenky zatěžují prostředí horami odpadů. Dítě spotřebuje průměrně denně 5-6 jednorázových plenek, a to za dva roky, po které dítě plenky potřebuje, činí 4000 plenek, které v nasáklém stavu váží kolem 1 tuny. Takové množství odpadu vyprodukují za stejnou dobu 2 dospělí.

Papírové pleny jako odpad tak putují buď do spaloven, kde shoří, často s produkcí jedovatých látek. Druhou možností je skládkování, což ovšem také přináší mnohá ekologická rizika. Jenom pro ilustraci, ve Velké Británii tvoří jednorázové plenky v průměru něco málo přes 4 % domácího odpadu. Problém odpadů z domácností, přestože tvoří zhruba jen 17 % veškerého odpadu končícího na skládkách, spočívá v tom, že jeho velká část podporuje vyhnívání skládek. Při tomto procesu vznikají plyny včetně metanu, který přispívá ke klimatickým změnám a také zvyšuje riziko exploze a následného požáru skládky. Při vyhnívání se uvolňují kyseliny, které rozpouštějí kovy a tyto látky pak zamořují skládku. Hrozí nebezpečí průsaku skládky a kontaminace spodních vod. Hnijící odpad také zatěžuje okolí zápachem. Proces vyhnívání zabere desetiletí a i staré skládky jsou stále zdrojem metanu. Jednorázové plenky k těmto problémům významně přispívají: okolo 25 % odpadu z plenek je papír a plast, zbytek je moč a stolice. I když téměř vše z papírové plenky nakonec zetlí, její plastové části se budou rozkládat ještě několik stovek let.

Látková plenka po mnohonásobném použití steří, lze ji pak používat jako hadr a nakonec může zcela neškodně dožít v kompostu na vaší zahrádce. Nesmíme zapomenout ani na dopravu - těch 4000 plen se musí z továrny nějak dostat k zákazníkům, 1 tuna odpadu zase na skládky či do spaloven. Látkové plenky nakoupíte jen jednou - většinou vystačí i na dvě a více dětí. Vlivy na prostředí můžeme hodně ovlivnit sami - budete-li optimálně plnit pračku, prát pouze na 60 °C v bezfosfátovém pracím prášku a sušit na volném vzduchu. Žehlení prádla v moderních látkových plenách již není třeba - ušetříte čas a elektrickou energii. 

Z hlediska vlivů na životní prostředí látkové plenky vyhrávají na celé čáře.